Jako první se v této oblasti objevili lidé už někdy v pravěku. Svědčí o tom i pozůstatky pravěkých sídlišť nedaleko Křížence i jinde. Co se týká Michalových Hor, vznikla zde osada zvaná Poříčí již někdy v první desítce století našeho letopočtu. Stála někde v místech, kde je dnes bývalá papírna, hned nad náměstím na pravém břehu potoka, mírně proti proudu. O tom, že už tenkrát lidé věděli o místním nerostném bohatství svědčí i nálezy stříbrné strusky, které zde odhalil archeologický průzkum. Oficiálně se zde zyčalo těžit stříbro ještě před Jáchymovem.
Osada Poříčí byla pobořena někdy za Husitských válek. Na jejím místě byla vystavena později ves, která se měnila až v město a později opět ve ves, která má jen několik desítek obyvatel.
Jméno Michalovy Hory se vyskytuje poprvé v díle Kašpara ze Šternberka „Historie českého dolování“. Píše: „… bratři Niklas, Arnest a Sebastian ze Seeberku (Planá) a Zdislava z Dubé obdrželi od krále Vladislava roku 1505 kutací právo v Michalových Horách na 10 let, pak na 15 let a od krále Ludvíka (Jagella) na dalších 15 let…“
Na konci 15. století přešlo místní obyvatelstvo k luteránskému vyznání, prvním pastorem byl v letech 1600 – 1624 Řehoř Wustmann. Byl také posledním luteránským pastorem.
Roku 1787 byla zahájena výstavba malého kostelíku a školy, která byla dokončena v 18. listopadu 1788. Nynější kostel byl postaven roku 1878 nákladem 37.125 zlatých 50 krejcarů. Přispěly na něj obce Boněnov, Hostíčkov a Domaslavičky stejným dílem.