Jsou nám známy dvě pečetě používané v 17. až 19. století, na nichž je znakové znamení a jedno razítko z 19. století. Podle výše zmíněného privilegia z roku 1660 mohly být pečetě zhotovovány ze zeleného vosku.
Nejstarší pečeť, zhotovená snad až po vydání privilegia v roce 1660, měla průměr 44 mm a na vnějším okraji byla zdobena linkou a vavřínovým věncem, jehož větvičky směřovaly střídavě nahoru a dolů. Její majskulní opis S/CIVI:OPPIDV:METAES. MICHAEL:BERGENSIS byl od pečetního pole oddělen bodovcem a nahoře i dole přerušen znakovým znamením. Michalovy Hory používaly souběžně s touto pečetí také menší oválnou pečeť (29×32 mm), která byla na vnější straně ozdobena drobným vavřínovým věncem a měla neoddělený majuskulní opis SANCT:MICHAELS:BERG.; pečetili jí ještě v roce 1850.
Po roce 1834 si zavedly Michalovy Hory nové kovové razítko o průměru 33 mm, které mělo majuskulní opis MICHAELSBERG v podobě půlkruhu a v dvojřádkovém nápisu slovo BERG:STADT; nad tímto nápisem byly ještě zkřížené hornické kladívko a mlátek.
Zdroj: Znaky a pečetě západočeských měst a městeček; Jan Pelant; Západočeské nakladatelství Plzeň; 1985